Allianz Trade: Uzavřený Hormuzský průliv sníží globální růst HDP

Napětí na Blízkém východě a možné uzavření strategic strategického průlivu Hormuz by mohlo výrazně otřást globální ekonomikou. Podle nové studie společnosti Allianz Trade by měl celosvětový růst HDP v roce 2026 dosáhnout pouhých 2,6 procenta, což je značné zpomalení oproti původním očekáváním 3,1 procenta před vypuknutím konfliktu. Klíčovým faktorem je doba trvání blokády – pokud by trvala déle než tři měsíce, mohly by dopady přejít již do recession recese.

Uzavření průlivu by okamžitě zasáhlo energy markets energetické trhy, zvýšilo náklady na přepravu a zintenzivnilo inflační tlak. Region Blízkého východu dodává přibližně 20 % světové ropy a 5 % zemního plynu – dvojnásobný podíl ve srovnání s Ruskem. Zatímco polovina dodávek by mohla být nahrazena přesměrováním a uvolněním strategických rezerv, ceny ropy by se mohly krátkodobě dostat mezi 80 a 100 dolarů za barel, což by mělo direct impact přímý dopad na spotřebitele i podniky.

Evropa je středně zasažená, s 7 % dovozu ropy a 4 % plynu z regionu, avšak Asie je zranitelnější – dováží více než 56 % ropy a přes 30 % plynu z Blízkého východu. Expertka Allianz Trade Kateřina Kirakosjan upozorňuje, že v některých rozvojových zemích, jako jsou Egypt, Keňa, Pákistán nebo Bangladéš, je fiskální prostor pro reakci na šok velmi omezený. Naopak země jako Čína, Indie nebo Turecko mají větší schopnost krizi manage zvládnout díky svým rezervám a flexibilní fiskální politice.

V základním scénáři očekává Allianz Trade, že se situace postupně stabilizuje a ceny ropy do konce roku klesnou na 78 dolarů za barel. Inflace v eurozóně by tak mohla stoupnout na 3 % a v USA na 3,2 %. Centrální banky by tento dočasný price shock cenový šok většinou ignorovaly, ECB a Bank of England by mohly zvýšit úrokové sazby o 25 bazických bodů, zatímco FED by preferoval setrvání. V případě prodloužené blokády by však mohly sazby vzrůst až o 75 bodů, což by dále pressure zatížilo ekonomiky.

Celkově by dopad na HDP byl největší v eurozóně – pokles o 0,4 procentního bodu na 0,8 % – zatímco USA by ztratily 0,2 bodu a dosáhly růstu 2,1 %. V extrémním scénáři by eurozóna mohla vstoupit do technické recese s růstem kolem 0,2 %, zatímco USA by se udržely na 1,5 %. „Riziko recese roste s každým týdnem, který průliv zůstává closed uzavřený,“ varuje Kirakosjan. Globální ekonomika tedy závisí nejen na geopolitickém resolution vyřešení konfliktu, ale i na rychlosti reakce trhů a vlád.