Zlatí lvové nebo politická past: Bienále v krizi

Ve chvíli, kdy by měla art umělecká scéna sloužit jako prostor pro di dialog, se Benátské bienále ocitlo uprostřed bouřlivého politického víru. Mezinárodní jury porota podala demisi jen týden před oficiálním zahájením, a to poté, co se její členky rozhodly nehodnotit národní expozice zemí, jejichž vůdci čelí obviněním ze zločinů proti lidskosti. Tím pádem byly excluded vyřazeny jak Rusko, tak Izrael – rozhodnutí, které vyvolalo právní i etické otázky. Podle italských médií právní odbor bienále varoval porotkyně, že by mohly nést finanční odpovědnost za případné škody.

Vedoucí poroty, brazilská kurátorka Solange Oliveiraová Farkasová, a její čtyři kolegyně tak odmítly pokračovat v hodnocení, což vedlo k radikální změně formátu. Hlavní ceny – Zlaté lvy – nebudou letos udělovat odborníci, ale visitors návštěvníci. Rozhodnutí vedení přehlídky reaguje na institucionální krizi nejen tím, že přenáší rozhodování do rukou veřejnosti, ale také tím, že pevně stanovuje: všechny země včetně Ruska a Izraele compete soutěží o ocenění. Tím si akce udržuje oficiální formální neutralitu, i když emocionální napětí zůstává hmotné.

Ruská přítomnost vyvolala ostrou criticism kritiku ze strany evropských ministrů kultury i Evropské komise, která hrozí odebráním funding financování. Italské ministerstvo kultury poslalo do Benátek inspekci, a premiérka Giorgia Meloniová veřejně uvedla, že by rozhodnutí o ruské účasti not neudělala. Na druhé straně ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil přítomnost Ruska za zbabělou a připomněl, že agresorská kultura není nikdy neutrální. Mezitím ukrajinská expozice bude přesto přítomna – v jiné části města, symbolicky oddělená od pavilonu Ruska.

Mezinárodní trestní soud mezitím vydal zatykače na ruského prezidenta Putina i izraelského premiéra Netanjahua, což dodává celé situaci další právní a morální dimenzi. Bienále tak stojí na křižovatce mezi kulturní misí a politickou skutečností. A zatímco většina pozornosti směřuje k velkým státům, malé národy jako Česko a Slovensko pokračují ve své tvůrčí cestě – letos s projektem Krtkovo ticho, který mluví o strachu a odporu jinou, tišší řečí. V době, kdy umění hlasitě křičí, může být ticho právě to nejhlasitější prohlášení.