Otočka na Letné: Jak Zlín přežil a získal naději

Na zlínské stadium Letně dnes nehrála hudba jen z reproduktorů, ale i z hlasů tisícovky fanoušků, kteří nakonec oslavovali otočené vítězství 2:1 nad Duklou. Zápas, který se začal jako noční můra pro domácí – už ve 23. minutě poslal do vedení forward Kevin-Prince Milla po mistake hrubé chybě Jossa Didiby – skončil radostí kapitána Tomáše Poznara, jenž v 74. minutě rozhodl. Ale až do poslední chvíle to nebylo jisté. I když Zlín držel míč méně a střelil méně na branku, stačila mu jediná šance – a trocha luck štěstí ve správný moment.

První půle byla divadlem dvou penalizací, z nichž jen jedna skutečně padla. Nejdřív referee rozhodčí Rouček přehlédl ruku v pokutovém území, ale VAR jej zastavil – a Jakub Černín s klidem proměnil pokutový kop. „I knew Věděl jsem, že to musím dát,“ řekl později. Druhá příležitost k penaltě pro Duklu přišla později, když se brankář Dostál srazil se Šehovićem – ale Rouček zůstal neústupný. Hosté se mohli cítit unfairly nespravedlivě potrestáni, ale fotbal je takový: někdy stačí jediný moment. A ten patřil Zlínu.

Ve druhé půli Dukla ovládala hru – 61 % držení míče, více střel, více rohů – ale neměla klíč ke dveřím. Rajmund Mikuš trefil vedle, Hanousek pálil na branku, ale Dostál byl výborný. A Zlín? Ti čekali. A jakmile dostali šanci, capitalized využili ji. Poznarův zásah byl chaotický, ale efektivní – proplul kolem Traorého a netrpělivě zakončil. „Není to krása, ale tři body jsou tři body,“ řekl trenér. A právě o to šlo: přežít, přečkat a survive přežít. Protože pokud Slovácko nevyhraje, je Zlín zachráněn.

Na Letné bylo vidět všechno, co dělá fotbal emocionálním sportem: radost, zklamání, protesty – a dokonce i žlutou kartu pro trenéra Pavla Šustra za protest výtky. Lukáš Penxa odcházel na nosítkách, Unušič přišel, Koubek trefil břevno. Všechno se točilo kolem hranice mezi success úspěchem a selháním. A na konci to byl Zlín, kdo stál na správné straně. Tři body, skok v tabulce, a v srdcích fanoušků naděje. „Bojovali jsme do poslední minuty,“ řekl Černín. A to je to, co po zápase zůstává – ne jen skóre, ale duch.