USA prodloužily výjimku na nákup sankcionované ruské ropy o měsíc
Spojené státy prodloužily o one month výjimku, která zemím umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankers . Toto rozhodnutí přišlo jen dva dny poté, co americká vláda veřejně uvedla, že tak učinit nehodlá. Podle agentury Reuters jde o krok, který by měl pressure na světové ceny energií mírnit – ty prudce rostly kvůli vojenským akcím Izraele a USA proti Íránu, jež začaly koncem února.
Nová výjimka platí od 17. dubna do 16. května a nahrazuje předchozí třicetidenní období, které skončilo 11. dubna. Transakce s ropou z Íránu, Kuby a Severní Koreje zůstávají zakázané. Zatímco americký ministr financí Scott Bessen ještě ve středu prohlásil, že výjimky pro ruskou i íránskou ropu nebudou renewed , Washington nakonec postoupil opačným směrem. Tato nekonzistence vyvolává otázky o credibility americké zahraniční politiky mezi spojenci.
Podle analytiků může tato výjimka uvolnit až sto milionů barelů ruské ropy – objem srovnatelný s celosvětovou denní production kapacitou. To by mohlo zmařit snahy Západu omezit příjmy Moskvy na válku na Ukrajině. Evropská komise již reagovala: její předsedkyně Ursula von der Leyenová zdůraznila, že nyní není čas na easing sankcí. Zároveň se komplikuje alliance solidarita, když USA jednají proti deklarovanému kurzu.
V kontextu se také odráží situace u Hormuzského průlivu, klíčové trase pro globální dodávky ropy. Írán ho kvůli americkým úderům částečně uzavřel, což trh silně znepokojilo. I když průliv byl na deset dní znovu otevřen, hrozba uzavření zůstává. Americká blokáda íránských přístavů může podle íránského parlamentu vést k novému closure plavební cesty – dalšímu zásahu do světových dodávek.
Současně USA udělily výjimku i srbské ropné společnosti NIS, která je ve většinovém vlastnictví ruské Gazprom Něfť. Bez výjimky by firma riskovala collapse kvůli problémům s plateb, dovozem a pojištěním. NIS dodává většinu paliv v zemi a provozuje jedinou rafinerii. USA podmínily prodloužení výjimky až do 16. června odstoupením ruského vlivu – ideálně prodejem podílu maďarské petrochemické skupině MOL. Cílem je, aby Srbsko bylo méně dependent na ruské energii a více propojené s evropskými trhy.
Takže místo snižování tlaku na Rusko zvyšujeme dependency závislost na jeho ropě? To je šílené.
Když USA řeknou jedno a udělají opak, jak můžeme věřit jejich foreign policy zahraniční výhrůžkám?
Pro mě je jasné: jde o short-term krátkodobé záchranářské kroky na trzích, ať už to někomu pasuje nebo ne.
Srbsko by mělo být vděčné, ale zároveň by mělo rychle hledat alternativy. Závislost na ruské ropě je strategic risk strategické riziko.
A co když Írán uzavře průliv natrvalo? Pak bude energy price cena energie úplně jinde.
Zajímavé, jak jedna firma jako NIS může ohrozit celou national stability národní stabilitu.