Západ slibuje miliardy pro Ukrajinu. Klíčové zbraně ale dorazí až za několik let
Ukrajina tento týden získala od západních spojenců přísliby vojenské pomoci v hodnotě téměř 17 miliard dolarů. Jednání probíhala napříč Evropou – od Norska přes Německo až po Nizozemsko – a doplnilo je i setkání takzvaného ramsteinského formátu. Na papíře jde o výrazné support boost . V praxi ale zůstává zásadní problém: nejdůležitější systémy, především ty určené k ničení ruských balistických střel, budou k dispozici až s několikaletým delay .
Prezident Volodymyr Zelensky během několika dní absolvoval sérii jednání v Norsku, Berlíně, Římě a Haagu. Hlavním tématem byla air defense , výroba zbraní a dlouhodobá udržitelnost vojenské podpory. Norsko potvrdilo, že v roce 2026 poskytne Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě přibližně 10,6 miliardy dolarů. Klíčovou součástí jsou dodávky systému NASAMS, tedy moderního prostředku protivzdušné obrany středního dosahu, který už dnes tvoří jednu z páteří ochrany ukrajinského airspace .
Německo oznámilo balík v hodnotě 4,7 miliardy dolarů. Ten zahrnuje především dělostřeleckou munici, protiletadlové střely PAC-2 pro systémy Patriot, další baterie systému IRIS-T a také výrobu zhruba pěti tisíc útočných dronů středního dosahu vybavených prvky artificial intelligence . Berlín zároveň invests stovky milionů dolarů do rozšíření ukrajinské domácí zbrojní výroby. Nizozemsko se zaměřilo především na financování – oznámilo balík zhruba 268 milionů dolarů určený na drony a potvrdilo podporu provozu stíhaček F-16, které Ukrajina získala v rámci předchozích dohod.
Důležitou roli sehrálo také jednání v rámci skupiny UDCG, známé jako Ramstein. Ministři obrany z přibližně padesáti zemí zde diskutovali další podporu Ukrajině a shodli se na tom, že v roce 2026 by měla celková vojenská pomoc dosáhnout minimálně 60 miliard dolarů. Prioritou zůstává air defense , drony a long-range ammunition . Vedle hlavních hráčů přispívají i menší státy – Belgie, Estonsko, Litva – a také Velká Británie, která oznámila výrobu 120 000 dronů, což označila za největší balík svého druhu.
Přes všechna tato čísla zůstává klíčový problém nevyřešený. Ukrajina nutně potřebuje střely schopné ničit balistické cíle, tedy především rakety systému Patriot ve variantě PAC-3. Ty jsou však extrémně drahé a jejich výroba je omezená. V současnosti probíhá produkce pouze v USA a částečně v Japonsku. Jednání s evropskými výrobci naznačují snahu situaci změnit, ale reálně se počítá s tím, že větší objemy střel budou k dispozici nejdříve v letech 2027 až 2029. Celkový picture je tak poměrně jasný: podpora roste, ale nejpokročilejší prostředky zůstávají omezené – zejména s ohledem na očekávané ruské raketové útoky v zimě 2026–2027.
Západní podpora se postupně posouvá od jednorázových dodávek k trvalé spolupráci a společné výrobě. To znamená, že Ukrajina získává nejen weapons , ale i schopnost je vyrábět. Přesto bude i nadále čelit kritickému shortage nejpokročilejších systémů obrany proti balistickým raketám. Tento časový gap mezi sliby a reálnou dostupností může být rozhodující v klíčových fázích konfliktu.
To je huge sum obrovská částka, ale když dorazí zbraně až za tři roky, bude to ještě relevantní?
Zajímavé, jak se focus soustředíme na drony a AI, ale nejdůležitější věc – obrana proti balistickým raketám – chybí.
Německá investment investice do ukrajinské výroby je chytrá. Necháme je vyrábět sami, místo abychom jim všechno posílali.
A co když Rusko zaútočí větší silou dřív? Ten timing časový rozvrh vypadá riskantně.
120 tisíc dronů od Britů zní dobře, ale když to porovnám s domestic production domácí výrobou, je to jen kapka v moři.
Sliby na papíře jsou jedna věc. Dostat zbraně na frontu včas je entirely different něco úplně jiného.