Čína dohnala USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Čína výrazně dotáhla Spojené státy ve vývoji artificial intelligence umělé inteligence, což ukazuje nejnovější analysis analýza Stanfordovy univerzity. Přestože USA investují stovky miliard dolarů, jejich náskok v kvalitě nejlepších modelů se zhroutil z 31 procent na pouhých 2,7 procenta během jediného roku. Tento gap rozdíl je téměř zanedbatelný – a to navzdory tomu, že Amerika utratila za AI více než dvacetinásobek čínských prostředků.

Zpráva Stanford AI Index Report, která má přes čtyři sta stran, odhaluje paradox: USA dominují v soukromých investicích – Kalifornie samotná přispěla 218 miliardami dolarů, což tvoří více než tři čtvrtiny celkového objemu v zemi. Zároveň ale Čína rychleji zvyšuje počet významných AI models modelů umělé inteligence. Zatímco USA loni vyprodukovaly padesát, Čína třicet – dvojnásobek oproti minulému roku. Amerika sice stále vede ve výstavbě klíčové infrastruktury, s 5427 data centers datovými centry, což je více než desetkrát více než jakákoli jiná země.

Ve skutečně rozhodujících oblastech inovací však Čína již předstihla USA. Peking vede ve světových přihláškách na patents patenty (69,7 %), vědeckých publications publikacích (23,2 %) a především v robotice. V posledním roce nainstalovala 295 tisíc průmyslových robotů, USA pouze 34 200. Tento devítinásobný advantage náskok ukazuje, jak rychle se posouvá výrobní automatizace v Číně – a proč mnozí hovoří o nové průmyslové revoluci.

Zpráva upozorňuje i na klesající přitažlivost USA pro vývojáře AI. Migrace odborníků do Ameriky od roku 2017 klesla o 89 procent, z čehož 80 procent za poslední rok. Největším příjemcem talentů ale není Čína, ale Švýcarsko, které má nejvyšší počet výzkumníků AI na obyvatele. To ukazuje, že global competition globální konkurence o lidský kapitál je v plném proudu – a že úspěch nezávisí jen na penězích.

Zároveň AI stále čelí překvapivým limitations omezením. I nejlepší modely umí správně přečíst čas na analogových hodinách jen v polovině případů. Humanoidní roboti, kteří vypadají úspěšně ve demonstrations předvedeních, selhávají v reálném prostředí – jejich úspěšnost klesá z 90 na 12 procent. V medicíně je rozdíl mezi testy a skutečným nasazením stále critical zásadní. Přesto se AI šíří nevídanou rychlostí – 53 procent populace ji používá během tří let od vzniku ChatGPT, což je rychlejší než kdykoli jindy u jiné technologie.

Důvěra veřejnosti ale zůstává nízká. Jen třetina Američanů věří, že jejich vláda dokáže AI regulovat, globálně je to 54 procent. Svět má sice 47 zemí s aktivní legislativou, ale jen dvanáct má systém pro její prosazování. Zákon EU o umělé inteligenci, který vstoupil v platnost v lednu 2026, je zprávou označován za nejkoordinovanější přístup – a možná i model pro ostatní.