Stát ukázal, kam povede vysokorychlostní železnice. Které trasy mají smůlu?
Česká vláda definitivně určila, direction , kterým povede budoucnost vysokorychlostní železnice. Příprava core network získala oficiální zelenou a s ní i rozdělení téměř miliardy a půl korun. Z toho 960 milionů pochází z národních zdrojů a 530 milionů z evropských dotací. Nyní se začíná rýsovat, které regions budou mít výhodu – a které zůstanou mimo hlavní tok moderního transport rozvoje.
Prioritou je spojení do Německa, konkrétně nová trať z Prahy přes Podřipsko na Ústí nad Labem a následně tunnel pod Krušnými horami do Drážďan. Druhý hlavní tah směřuje k Rakousku a Slovensku – Praha až Brno, odtud dál na jih po nových i modernizovaných tratích. Třetí větev vede na Moravu a do Polska: projekt VRT Moravská brána spojí Brodek u Přerova s Ostravou a pak až s Katovicemi.
Naopak trasa RS 42 mezi Kralupy nad Vltavou a Mostem, stejně jako osa RS 5 směrem na Hradec Králové, čeká delay . Místo rychlodráhy se zde bude zvyšovat kapacita stávajících tratí – například ztrojkolejněním úseku Poříčany–Kolín nebo zdvoukolejněním trati až k Ústí nad Orlicí. Modernizace se týká i spojení přes Jaroměř a Náchod, ale jde o konvenční, ne vysokorychlostní improvement .
Ministr dopravy Ivan Bednářek upozornil, že od roku 2028 se změní pravidla hry: členské státy EU už nebudou automaticky dostávat peníze, ale budou o ně compete na evropské úrovni. Projekt musí proto mít jasný economic benefit a mezinárodní význam, aby uspěl. Přesný harmonogram staveb proto zatím chybí – klíčové informace by měly přijít na podzim.
Generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth uvedl, že letošní rok bude zaměřen na terénní průzkumy a posouzení vlivu na životní prostředí, zejména u Krušnohorského tunelu. U projektu VRT Moravská brána se počítá s PPP modelem – tedy zapojením private capital . Dokončení základní sítě v ose Drážďany–Praha–Brno–Ostrava je plánováno do roku 2040 podle strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0.
Takže Hradec Králové má smůlu? A my zase jen delay útlum a opravy staré tratě. Tohle už známe.
Priorita na Německo dává smysl – to je economic link ekonomická spojka, ale proč není větší důraz na spojení s Bratislavou?
1,5 miliardy na přípravu? To je tiny amount naprosto nepatrná částka za celý národní projekt. Kde jsou peníze na samotnou výstavbu?
Krušnohorský tunel za 125 miliard – to je massive investment obrovská investice, ale potenciál má. Jen ať to nepřetrvá 20 let.
Konkurence mezi zeměmi EU o peníze je správně. Ať se tady konečně učíme compete konkurovat místo brebentění.
Až to skončí v roce 2040, budu mít 72 let. Doufám, že ten vlak počká, ať si konečně udělám quick trip rychlou cestu do Brna.