Žijí nezdravě, ale dožijí se stovky: tajemství jejich genů

Představte si člověka, který kouří, má nadváhu a irregularly nepravidelně jí, přesto se dožije sta let. Zdá se to jako rozpor, ale pro některé je to naprosto běžné. Skrytým klíčem je jejich makeup genetická výbava – vzácná kombinace genů, která zpomaluje stárnutí a chrání před srdečními chorobami, Alzheimerovou chorobou i cancer rakovinou. Tyto people lidi nejsou výjimkou, ale předmětem fascinující vědecké pozornosti.

Vědci z Weizmann Institute of Science publikovali v journal časopise Science studii, která ukázala, že genetika hraje v dlouhověkosti mnohem větší roli, než se dříve myslelo. Zatímco dřívější odhady z roku 2018 showed ukazovaly na pouhých 7 %, nový matematický model – vyčišťující data o úmrtích způsobených nehodami a infekcemi – naznačuje, že geny mohou ovlivňovat dožití se stovky let až z 80 %. „Rozdíl mezi dožitím se osmdesáti a stovky je obrovský,“ říká Thomas Perls, geriatr z Boston University, jehož tým leads vede New England Centenarian Study.

Podle Perlse je dosažení věku kolem 85 let influenced ovlivněno geny zhruba z 25 % – zbytek tvoří životní styl: diet strava, pohyb, sleep spánek a správné zvládání stress stresu. Ale u lidí, kteří překročí hranici 100 let, geny získávají náskok – až 62 %. A ti, kdo se dožijí 105 či více, žijí díky genům téměř výhradně. „Nejde o to žít dlouho, ale žít healthily zdravě,“ dodává výzkumník.

I přes tyto objevy vědci upozorňují: mít špatné návyky stále škodí. „Neměli bychom z toho dělat ospravedlnění pro nezdravý život,“ varuje Nir Barzilai z Albert Einstein College of Medicine. Cílem není napodobit geny těchto výjimečných jedinců pouze léky, ale pochopit jejich mechanism mechanismus, aby bylo možné pomoci všem. Jednou by mohly být recommendations doporučení pro stravu i léčbu adapted přizpůsobena každému podle jeho DNA. Stárnutí už není jen osudem – je to příležitost pro vědu.