Vysoce citované články roku 2024 podle Web of Science – kdo opravdu udělal dojem
Vysoce cited články roku 2024 podle Web of Science odhalují, kdo ve vědecké obci opravdu udělal dojem. Indikátor Highly Cited označuje pouhý jeden procento nejčastěji citovaných prací ve svém oboru – a právě to znamená exceptional ohlas. Pro české výzkumníky to znamená šanci být viditelní v mezinárodním kontextu, ale i test, jak moc jejich práce influences další badatele. V roce 2024 se do této elitní skupiny dostalo 269 prací s českou afiliací – z nichž většina vznikla ve spolupráci s výzkumníky z celého světa.
Skutečná power citovanosti ale není jednotná: zatímco v oboru mathematics stačilo pro označení „vysoce citovaný“ pět odkazů, v materiálovém výzkumu jich bylo potřeba 17. Tyto limity vycházejí z oborové normalizace – jinými slovy, Web of Science bere v potaz, jak často se v daném oboru obvykle cites . Klinická medicína, která dominuje celkovému počtu, má mnohem vyšší citation rate než například sociální vědy. Nejcitovanější českou prací se stal článek v časopise Lancet o vlivu raného hlášení nemocí, který získal 581 citací a měl na palubě 1328 autorů – včetně dvou z Česka.
Zajímavé je, že téměř všechny tyto top články vzešly z mezinárodní spolupráce. Průměrně se na jedné práci podílelo sedm zemí a 14 institucí. Jen 13 z 269 prací má výhradně domácí tým – a nejcitovanější z nich zkoumala, jak using ChatGPT ovlivňuje kreativitu studentů. Tento výzkum Marka Urbana z Akademie věd získal 49 citací a ukazuje, že i u nás vznikají práce, které spark interest mimo tradiční obory. Naproti tomu největší kolektivy najdeme ve fyzice a klinické medicíně – jedna práce měla dokonce 2362 autorů.
Na druhou stranu, samotný počet citací není neomylný measure kvality. Některé výzkumy mohou být citovány i kriticky, jiné kvůli tzv. autocitacím. Web of Science proto využívá algoritmy, které mají odhalit manipulation – například křížové citování mezi pochybnými časopisy. Přesto odborníci varují: bibliometrická data je třeba číst s context a neslepo věřit číslům. I tak ale indikátor Highly Cited zůstává jedním z nejuznávanějších ukazatelů scientific influence .
Mezi českými vědci se opět potvrzují známá jména: fyzik Tomáš Jungwirth má ve vybrané skupině tři články, včetně jednoho v prestižním Nature. Petr Neužil a Vivek Reddy z Nemocnice Na Homolce mají čtyři a tři práce, i když s mezinárodními afiliacemi. Naopak Petr Pyšek a Dmitry Chudakov, rovněž na seznamu Highly Cited Researchers, letos žádný top paper nezveřejnili. To ukazuje, že i uznání vede ke kontinuálnímu tlaku to deliver výsledky – a že i věda má své cykly viditelnosti.
Takže pět citací a už jsem "vysoce citovaný" v matematice? To je low bar nízká laťka, ale chápu, že obory jsou různé.
2362 autorů na jeden článek? To už není výzkum, to je group effort kolektivní výkon jako ve výrobě auta.
Zajímavé, že using AI použití AI ve vzdělávání je teď tak horké téma. Ale 49 citací za rok je docela strong result silný výsledek pro sociální vědu.
Nezapomínejte, že v CERNu nebo u LHC je normální mít tisíce autorů. Tam každý přispěje small part malou částí ke všemu.
A co když někdo cituje, jen aby kritizoval? Pak ta citation count citační kvóta trochu lhala, ne?
Češi mají 269 prací, USA 82 tisíc. To je obrovský gap rozdíl. Vidíme, co znamená velikost systému.