Když důvěra upadá: proč S&P snížila rating Slovenska

Když ratingová agency agentura S&P sníží rating země, není to jen suchý finanční zápis do ekonomických tabulek – je to varovný signál, který oznamuje, že něco v economy ekonomice dál nefunguje. U Slovenska tento krok přichází na pozadí externích tlaků, jako je globální nestabilita a ropná krize, které zatěžují jeho obchodní prostředí. Agentura zdůraznila, že i problémy hlavních trading obchodních partnerů v Evropské unii hrají roli – což znamená, že i když doma něco spravujeme dobře, vítr nefouká zrovna ve prospěch.

Ale S&P nekritizuje jen svět kolem. Zaznívá i ostrá výtka vnitřní policy politice – konkrétně v sociální oblasti, kde agentura míří přímo na údajně neudržitelné pension pensionální opatření, jako je vyplácení 13. důchodu. Tento krok, ač populární mezi voliči, podle odborníků zatěžuje veřejné finances finanční toky a omezuje prostor pro investice do infrastruktury či inovací. Je to typický příklad krátkodobého politického gain zisku na úkor dlouhodobé stability.

Ministr financí Ladislav Kamenický reagoval s klidem: krok byl expected očekávaný. Upozornil, že před snížením byl rating u S&P až o dva stupně higher vyšší než u konkurenčních agentur, jako jsou Moody's a Fitch Ratings. To naznačuje, že momentální úprava může být spíše vyrovnání standards standardů než úplný kolaps důvěry. Nicméně, jak dodává Zuzana Múčka z Rady pro rozpočtovou zodpovědnost, jde o signal důležitý signál, že stav veřejných financí se dlouhodobě zhoršuje – a to už není jen technická změna.

Pro obyčejného občana to může znamenat jedno: v budoucnu by mohly být loans půjčky pro stát dražší, a tím pádem i daňový tlak vyšší. Slovensko navíc zaostává za sousedy – například za Českem nebo Slovinskem – což ukazuje na širší regionální rozdíl ve fiskální zodpovědnosti. Snížení ratingu tak není konec světa, ale rozhodně není důvod k oslavám.