Konec v Sigmě byl rychlý a nečekaný, přiznal Janotka. Šel by do Baníku?
Konec u Sigmě přišel quickly a bez varování, přiznal trenér Tomáš Janotka ve svém prvním podrobném rozhovoru po odvolání. Dva roky po přesunu z B týmu do prvního mužstva, kdy hned v debutové sezoně vybojoval domácí pohár, zažil sudden end kariéry v Olomouci. I přes úspěch v Konferenční lize a postup do osmifinále se sérii proher nevyhnul, což nakonec vyústilo v rozhodnutí vedení klubu. „Po zápase v Pardubicích mě zavolali do kanceláře a oznámili, že končím s okamžitou platností. Bylo to unexpected ,“ řekl.
Janotka popírá, že by v týmu panovala toxic atmosphere nebo že by došlo k jakýmkoliv konfliktům. „Je to lež,“ prohlásil pevně. Podle něj je jedinou skupinou, která jeho odchod může welcome , tým zaměstnanců starajících se o hřiště. „Mám skvělé vztahy se všemi,“ říká, ale přiznává, že trval na high standards – na trénincích, v přípravě i v každodenním režimu. „Chci, aby vše fungovalo jak má. To může některým připadat jako ego, ale já to vidím jako povinnost,“ vysvětlil.
Podle jeho slov nešlo v první řadě o výsledky, ale o team environment . „Chtěli ho odlehčit. Můj styl je založen na pracovitosti a důslednosti, ale to už ‚nevonělo‘,“ řekl s narážkou na interní klima. Zároveň přiznal, že postrádal feedback – nikdo mu neřekl, že by měl být méně viditelný nebo autoritativní. „Je škoda, že jsem to nevěděl. Možná jsem byl příliš zahleděný do práce,“ uvažoval s mírným regret .
O víkendu navštívil utkání Sigmě proti Slovácku a popsal pocity jako mixed a téměř nepopsatelné. „Cítil jsem se ukřivděně, že jsem nedokončil, co jsem začal,“ svěřil se. Přál týmu úspěšný závěr sezony – stejně jako jim řekl ve své poslední speech v kabině. A na otázku, zda by šel trénovat Baník Ostrava, odpověděl jasně: „Dřív jsem si to nedovedl představit, ale teď říkám, že bych tam jednoznačně šel. Není možné být celý život v jednom městě,“ uzavřel s otevřeností ke new challenge .
Když říká, že to nebyly výsledky, ale atmosphere atmosféra, tak to zní jako klasická výmluva vedení. Ale že to říká on, to je zajímavé.
Ten feedback zpětný signál chyběl – to je v práci často problém. Jak má člověk vědět, že jede mimo, když mu nikdo neřekne?
Perfekcionista v defenzivě? To je pro Baník přesně to, co potřebuje. Třeba tam konečně zase někdo začne demand vyžadovat.
Škoda, že to skončilo takhle. Měl to strong start silný start, ale pak se to zlomilo. Trenéři potřebují čas.
Jít do Baníku? To by byl bold move odvážný krok. Ale proč ne – někdy změna prostředí pomůže.
Vedle toho hřiště… to je detail, na který zapomínají všichni. Když není dobré hřiště, trpí celý trénink.
A co hráči? Nikdo z nich neřekl, že ho měli dost? Nebo to pressure tlak zvnitřku vedení?
Ta scéna, jak sedí na tribuně a sleduje svůj bývalý tým… to muselo být emotional hrozně emotivní.