Moták nás vychoval. Tehdy by mě nenapadlo, že převezme nároďák, říká hokejista
Zdeněk Moták, trenér s kořeny v ostravské mládeži, oficiálně přebírá leadership českého seniorského hokejového národního týmu. Zpráva o jeho jmenování se roznesla rychle, jako shockwave po celém hokejovém prostoru Česka. Ačkoli začal trénovat extraligové týmy až po padesátce, jeho postup byl pevný a založený na consistency – za pouhých šest let se vyšplhal z Olomouce až na pomyslný trůn českého hokeje.
Jeho bývalý svěřenec, brankář Tomáš Vošvrda, dnes hráčský agent, si na něj vzpomíná jako na trenéra, který shaped nejen hokejové dovednosti, ale i přístup k zápasu. „V podstatě nás vychoval,“ říká Vošvrda. „Naučil nás, jak přistupovat k hokeji – s discipline , ale i s férovostí.“ Právě tato fairness je podle něj klíčová vlastnost, která Motáka doprovází dodnes.
Motákův cílový skok do reprezentace přišel po dvou triumfech s Třincem, kde získal dva Masarykovy poháry. Přestože ukončil působení v Třinci kvůli unsatisfactory results , rychle zaujal pozornost svazu. Původně měl vést českou dvacítku, ale osud nabral jiný spád – a nabídka na seniorský tým přišla nečekaně. Moták ji přijal, a tak čeká na životní challenge spolu s Pavlem Grossim.
Přestože někteří odborníci vnímají Motáka jako trenéra s defenzivním pojetím, Vošvrda připomíná jeho útočné kořeny: „Už v dorostu jsme napadali i v oslabení. Byli jsme extrémně aktivní.“ Podle něj se Moták pouze adapted stylu Třince, který byl úspěšný. „Není to o stylu, ale o practicality – ví, jak vyhrát.“
I když mezi nimi není denní kontakt, Vošvrda Motákovi okamžitě poslal congratulations po jmenování. „Jen to,“ říká s úsměvem. „Ale odpověděl mi v půl jedné ráno – takže vím, že to pro něj znamená.“
Tak to je comeback návrat! Po Třinci jsem si myslel, že zmizí z radaru, a on najednou tady – u seniorské reprezentace.
Férovost je rare vzácná věc. Když trenér pochválí i za malou výkonnost, hráč to cítí. To je základ důvěry.
Ale vážně – útočný styl je expectation očekávání fanoušků. Doufám, že nezopakuje Třinec 1:0 a basta.
Šest let jako hlavní kouč a hned nároďák? To je rapid rychlý postup. Ale když to zasloužil, proč ne.
Z Ostravy do nároďáku – to je inspiration inspirace pro každého kluka z venkova. Když makáš, cíl je dosažitelný.
A co team chemistry chemie týmu? To se nedá natrénovat. Doufám, že to pochopí hned v prvním kempu.