Růst, co nestačil: Česká ekonomika v červeném plusu, ale s výhradami
economy v prvním quarter vykázala growth – nejprve meziročně o 2,1 procenta, poté i mezičtvrtletně, i když tento druhý ukazatel zůstal za očekávání. Podle Vladimíra Kermieta ze statistics byl celý tento nárůst podpořen domácí poptávkou, zejména výdaji domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Růst se nekryl s celkovým vývojem v EU, kde ekonomika zpomalovala na pouhých 0,1 procenta – méně než předtím. Náznak disappointment z českých čísel byl patrný hned od začátku – a nebyl způsoben pouze vnějšími šoky.
Zatímco domácnosti utrácely a firmy investovaly, saldo zahraničního obchodu ekonomice brzdilo. Tento negativní vliv byl patrný i přes silnou průmyslovou výrobu v některých odvětvích. Podle ČSÚ totiž právě industry ve srovnání s předchozím čtvrtletím ekonomiku stáhl, přestože meziročně přispěl k růstu hrubé přidané hodnoty. Zvláštní paradox: zatímco automobilový průmysl vykázal excelentní výkon, jeho síla nestačila kompenzovat slabost ve zbytku ekonomiky. Spotřeba domácností a tvorba kapitálu byly klíčovým tahounem – ale ne dostatečným.
V oblasti služeb byl vývoj mezičtvrtletně většinou pozitivní – hlavně v trade , transport , ubytování a pohostinství, kde rostla added value . Tyto odvětví pomohly celkový růst udržet nad nulou. Zatímco employment se mezičtvrtletně nezměnila, meziročně stoupla o 0,7 procenta – což naznačuje stabilní trh práce bez výraznějšího růstu. inflation v eurozóně mezitím v dubnu dosáhl tří procent – mírné zrychlení oproti březnu. Napětí v Perském zálivu začalo být patrné, ale jeho hlavní dopady ještě přijdou.
Hlavní ekonom banky Creditas, Petr Dufek, upozorňuje na dvě možná vysvětlení slabšího výkonu: weak demand ze západní Evropy a rising imports , které mohly dočasně oslabit zahraniční obchod. Efekt zásob se sice plně projeví až ve druhém čtvrtletí, ale jeho náznaky byly patrné už v březnu. economic recovery tedy pokračuje, ale ne rovnoměrně – a ne bez překážek. expert opinion ukazuje, že silný vnitřní tah už nemusí stačit, pokud zahraniční prostředí zůstává nestabilní.
Zajímavé, že spotřeba domácností roste, ale přitom lidé stále stěžují. Možná už prostě nemají kam utrácet?
Automotive záchranář? To už zní jako opakovaný scénář. Když auto průmysl klesne, celá national economy národní ekonomika padá.
Zaměstnanost se nezměnila – to zní jako stagnace, ne růst. Jaký je to labor market trh práce, když čísla stojí?
Slabá poptávka v západní Evropě? No jasně, tam je recese, a my to platíme. Exportní ekonomika bez silných partnerů je jako auto bez benzínu.
Ceny stoupají na 3 %, ale platy nerostou stejným tempem. Už teď cítím, že léto bude dražší.
Inflace v eurozóně zrychluje, zásoby rostou – to jsou signály, že centrální banky budou muset znovu přemýšlet o úrokových sazbách.
Tvorbou kapitálu se ekonomika hýbe, ale když zahraniční obchod táhne dolů, není to udržitelný růst.
Doprava a ubytování rostou? To bude tím letním příjezdem turistů. Ale jestli inflace skočí, budou chtít méně služeb.