Růst a inflace na špici: Jak válka v Íránu tlačí banky do kouta
V economic prostředí, kde growth a inflace tančí na tenkém ledě, se centrální banks ocitají v pasti vlastních úspěchů. Zatímco česká ekonomika vykázala v prvním čtvrtletí solid růst HDP o 0,4 % čtvrtletně, eurozóna se propadla na pouhých 0,2 %, a to navzdory fiscal impulsu ve Spojených státech, který tamní HDP urychlil na stále živých 3,8 %. Tento rozpor nezůstává bez dopadu: divergující trends mezi Atlantiky zvyšují napětí na měnových trzích a zpochybňují, jak dlouho mohou banky zůstat neutral . A právě teď, když válka v Íránu zvedá ceny energií, se zdá, že měnová politika stojí na rozcestí.
Inflace, ta neúprosná tlaková síla, letí vzhůru. V eurozóně dosáhla v dubnu 3,1 %, přičemž ceny energií přidaly 0,5 procentního bodu – a to je teprve začátek. Podle odhadů může inflace v květnu vystřelit až na 3,5 %. V USA březnová inflace PCE ukázala zrychlení na 3,8 %, jádrová složka na 3,2 % – nejvíce od začátku roku 2024. I když jádrová inflace v některých ukazatelích zpomalila, klíčové položky zůstávají horké. Centrální officials tedy nemají space na uvolňování. ECB hrozí zvýšení sazeb o 25 bazických bodů již v červnu, zatímco Fed si comfortable sedí na místě – americká ekonomika je více izolovaná, a tedy odolnější vůči geopolitickým vlnám.
Zpomalení ekonomiky eurozóny je patrné na každém kroku. Německý Ifo index klesl na 84,4 bodu, průmysl v západní Evropě zpomaluje, a i když průmyslový PMI stoupl na 52,2, může to odrážet jen panic objednávky před růstem cen. Spotřebitelská důvěra v Česku klesla na nejnižší úroveň od loňského září – households cítí tlak dražších energií i jídla. Naproti tomu podnikatelé ve stavebnictví a službách vidí světlo, alespoň zatím. Nálada v Evropě ale celkově klesá, zatímco v USA roste – dubnové PMI ve službách i průmyslu jsou positive , maloobchodní tržby bez aut a paliv stouply o 0,6 %. Spotřebitelé tam stále utrácejí, a to díky silným příjmům a infrastrukturním investicím.
Válka v Íránu se stává stínem, který se prodlužuje přes globální markets . Tržní sazby rostou – korunové i eurové – protože investors očekávají zvýšení úrokových sazeb ECB. ČNB viceguvernérka Zamrazilová však volá k opatrnosti: úpravy sazeb nemusejí být nutné hned. Dolar sílí, koruna a zlotý oslabily až o 0,4 %, forint dokonce o 0,9 %. Ale i tady je otazník: pokud se vyjednávání mezi USA a Íránem posunou, může riziková averze klesnout – a s ní i dolar. Zatím ale panuje neurčitost, která drží všechny hráče v napětí.
Celkově se svět nachází ve stavu neklidné balance – silný růst v USA, slabší v Evropě, zrychlující inflace, nejistá geopolitika. Centrální banky mají jedinou možnost: mluvit opatrně. Komunikace bude klíčová. Ne proto, že by měly nová data, ale protože svět hledá jasnost tam, kde ji nikdo nemá. A právě v tom spočívá největší risk – ne v číslech, ale v tom, co lidé v číslech vidí.
Tohle slowing zpomalení v Evropě je znát i tady v obchodě – zákazníci už neprodávají jako dřív.
Zajímavé, jak jádrová inflace v EU zpomaluje, ale celková roste. Energie je opravdu bomba.
Amerika má skutečně výhodu díky vlastní ropě. My tady platíme za jejich geopolitiku.
Když households domácnosti utrácejí méně, tak to nakonec zasáhne všechny – firmy, zaměstnance, stát.
FED drží sazby, ECB chystá zvýšení – to bude mít dopad na naše hypotéky.
Ten sentiment pokles nálady v Německu je varovný signál pro celou Evropu.
Někdo říkal, že inflace půjde dolů. Tak to ještě nepřečetl tento článek.
Zatímco trhy rostou, obyčejní lidé cítí, že něco není v pořádku. Riziko je reálné.