Když Němec zakašle – proč už Čech nemusí být nemocný
economy Německa dlouho fungovala jako tep, podle kterého se měřila zdravotní stav českého hospodářství. Když soused cough , Česko prý chytlo zápal plic. Dnes už to ale zní jako anecdote z minulého století. Přes dlouhodobou stagnaci Německa česká economy nejenže neupadá – posiluje. Rekordní obchodní bilance za rok 2025, přesahující 2,8 bilionu korun, ukazuje na hlubokou, ale proměnlivou provázanost. "Zdá se, že už neplatí rčení, že Česko dostane zápal plic, jakmile německá ekonomika zakašle," říká Bernard Bauer z Česko-německé průmyslové a obchodní komory.
Podniky zúčastněné v průzkumu – 125 firem od malých týmů po Škodu Auto – vyjadřují opatrný optimism . I přes napětí na Blízkém východě plánují revenue growth a zvyšování investment . Zatímco obchodní sector vidí budoucnost jasně, průmyslové firmy jsou rozdělené. Těžkosti v německém automobilovém průmyslu a energeticky náročných odvětvích už automatically nespadají na české partnery jako dřív. Proč? Protože diverzifikace způsobila, že Česko už nehraje jen na jednu kartu.
Investice jako ta od Daimleru v Chebu ukazují, že Němci stále hledají v Česku strategic lokality. Přesun výroby dieselových kamionů a příprava na bezemisní pohon potvrzují důvěru v lokální workforce . Ale motivace není jen cena. "Pořád to je jeden z faktorů, ale už ne ten hlavní," vysvětluje Bauer. Dnes jde o skilled workers , silné inženýrství a innovation z prostředí start-upů. Jenže i tady se rýsuje stín – demografická krize a nezájem mladých o technické obory.
Rizika jsou reálná. 46 % firem vidí hrozbu v dodávkách surovin a energie, 43 % ve politické stabilitě – bez upřesnění, zda z Česka nebo Německa, kde sílí AfD. Inflace a měnová policy komplikují trade v korunách a eurech. A zatímco Česko stojí pevně na druhém místě ve střední Evropě, investment se čím dál více shift do Polska, kde motivovaní pracovníci a lepší infrastruktura lákají i německé manažery.
Podle Niclase Pfüllera z Brose je rozdíl znát i v detailu – například v public transport , které v Polsku jde snadno negotiate . Česko ztrácí jednoduchou manufacturing , ale získává vysokou přidanou hodnotu. Zůstává ovšem otázka důvěry: podniky stále častěji doubt , zda Česko dostatečně combats s korupcí. To je riziko, které může oslabit i silnou ekonomickou pozici.
To s tím zápal plic zní jako babčin příběh, ale fakt je, že jsme stále propojení. Jen se přesouváme dál.
A co když ta diverzifikace nakonec není tak hluboká, jak se zdá? Stále závisíme na německých řetězcích.
Když říkají, že platy už nejsou hlavní faktor – fajn, ale co když to znamená, že wages platy tady začnou růst? To by bylo fajn.
Politická nestabilita je reálné riziko, hlavně když se mění pravidla hry každých pět let.
Škoda, že vzdělání v technice nevzbuzuje respekt. Bez engineers inženýrů nepůjde dál.
Polsko má motivované lidi? No dobře, ale tady máme taky kvalitu. Jen to neumíme sell prodat správně.
Když musíš zřizovat firemní autobusy, protože veřejná transport doprava nestačí – to je problém infrastruktury, ne jen platů.
Členství v EU je pořád největší advantage výhoda – bez toho bychom byli jen malá země na okraji.