Německý ekonomický sen ztroskotal na Blízkém východě
risk ekonomického poklesu v Německu se zvyšuje, a to nejen kvůli domácím issue , ale i external geopolitickým šokům. Válka v Íránu, kterou vyvolaly Spojené státy a Izrael, vyhnala ceny energií a surovin vzhůru – a s nimi i cost pro podniky i domácnosti. Ministryně Reicheová varuje: hospodářské oživení, na které vláda doufala, bylo znovu delayed . Každý change v cenách paliv má nyní okamžitý impact na celou evropskou ekonomiku.
update vládní prognóza snížila očekávaný růst německé ekonomiky na pouhých 0,5 procenta – o polovinu méně než původní odhad z ledna. Předchozí čísla už byla nižší než původní podzimní plan na 1,3 procenta. Pět hlavních hospodářských institute ve společné zprávě potvrdilo podobné číslo – 0,6 procenta. Podle ministra je klíčové, jak se bude vyvíjet konflikt na Blízkém východě, který je plný uncertainty a „řady proměnných“. decision , která padnou v Teheránu nebo Washingtonu, tak mohou klidně změnit i market scénáře v Berlíně.
inflation , která se v březnu prudce zvedla na 2,7 procenta, podle vlády zůstane letos v průměru na stejné úrovni a příští rok dokonce mírně vzroste na 2,8 procenta. Tento pressure na spotřebitele vzniká hlavně kvůli blokádě Hormuzského průlivu, kde Írán zastavil supply ropy a zkapalněného zemního plynu – klíčového zdroje pro celou global energetiku. Každý týden výpadku může mít dlouhodobý effect na výrobu, dopravu i price v obchodech po celé Evropě.
Německo, největší obchodní partner České republiky, tak přímo ovlivňuje i naše firmy. Mnoho z nich depend na poptávce ze sousední země. Pokud Němci utahují budget a snižují výrobu, cítí se to okamžitě v českých továrnách. Kromě války ale Berlín řeší i long-term výzvy – nedostatek pracovníků, clauza z USA, tlak z Číny. Každá z těchto factor zvyšuje pressure na ekonomiku, která už roky bojuje o recovery .
Když global globální konflikt zvedne ceny energií, trpíme tím i tady – logické, ale bohužel.
0,5 % růst? To už není růst, to je téměř zástoj. Kdy přestaneme být tolik závislí na dovozu energií?
Zajímavé, jak external vnější události mohou rozhodnout o naší economy ekonomice, aniž bychom do toho měli co mluvit.
Na jedné straně válka, na druhé inflation inflace – a my platíme vyšší účty. Kdy to konečně skončí?
Reicheová mluví o proměnných, ale faktory jsou jasné: nedostatek pracovníků, vysoké ceny, zahraniční tlak. To není náhoda, to je systémový problém.
Snížený růst znamená i menší demand poptávku po českých výrobcích. To není dobré znamení pro naše firmy.
Znovu vidíme, že klid na Blízkém východě není jen humanitární záležitost, ale i ekonomická nezbytnost.
A my tu mluvíme o zelené energii, ale stále jsme zranitelní kvůli ropným trhům. Kdy konečně uděláme něco systémového?