Hodit klíč do soukolí: CDU chce zastavit bruselský stroj

pressure Tlak konverzativců z Německa na Brusel narůstá – a tentokrát nejde jen o rétoriku. chancellor Kancléř Friedrich Merz a jeho CDU chtějí nejen zpomalit evropskou byrokracii, ale i zásadně přehodnotit pravomoci Evropské komise. Během schůzky s její šéfkou Ursulou von der Leyenovou v Berlíně se diskutovalo o dokumentu s 27 konkrétními demands požadavky, které míří do srdce evropské správy. Merz už dříve přirovnal Komisi k nezastavitelnému stroji – a nyní praví, že je čas „hodit klíč do soukolí“.

Podle uniklých informací serveru Politico navrhuje CDU zřízení nového dozorového orgánu, který by mohl veto vetovat legislativní návrhy Komise – krok, který by vyžadoval změny v základních smlouvách EU. Další body zahrnují restriktivnější výklad pravomocí institucí, snížení počtu employees zaměstnanců a omezení tzv. omnibus balíčků, jimiž Komise hromadně prosazuje regulace. I když radikálnější návrhy – jako podmínění příspěvků do rozpočtu EU snižováním byrokracie – nakonec neprošly, návrh na dohled nad Komisí zůstává.

Zajímavé je, že za tímto push tlakem může stát i vnitropolitická realita: CDU v koalici s SPD struggles zápasí s prosazováním reforem a Německo čelí dlouhodobé ekonomické stagnaci. Tím pádem se Berlín pokouší hledat řešení na evropské úrovni – ne proto, že by Brusel byl ideální partner, ale protože doma progress pokrok stojí. Tento evropský manévr tak není jen o principu, ale i o páce – jak prosadit změny tam, kde se doma nepodaří.

Po pondělní schůzce však obě strany šly do módu smíření. Von der Leyenová tvrdila, že cíle Komise a CDU jsou „v zásadě totožné“, a uznala, že některé návrhy odrážejí vnitřní discussions diskuse v Komisi. Jens Spahn z CDU potvrdil, že deregulace je na agenda pořadu jednání, a i když se stále debate dohadují o detailech, zdá se, že obě strany hledají společnou ground půdu. Jenže za tímto klidným projevem bublá napětí – mezi touhou po inovaci a strachem z chaosu, mezi vírou v trhy a potřebou ochrany průmyslu.

Otázkou zůstává, jestli jde o skutečný pokus o reformu, nebo jen o pózu pro domácí publikum. Pokud má však Evropa zůstat konkurenceschopná vůči USA a Číně, jak zdůraznil Spahn, musí přestat být strojem, který si jede sám – a začít být strojem, který poslouchá. A to vyžaduje víc než jen symbolic symbolické gesto. Vyžaduje to změnu moci – a to je vždycky bolestivé.