Čtyři evropské generace odhalily, kdo směřuje k autoritářům

Výzkum čtyř evropských generací odhalil překvapivé rozdíly v postojích k authority autoritě. Zatímco starší generace stále častěji preferuje silné vůdce před demokratickými institucemi, nejmladší generace Z ukazuje znepokojující apatii k democracy demokracii jako takové. Na rozdíl od očekávání se ani jedna z krajních generací necítí plně začleněná – starší boomerové i mladí Zéčka častěji hlásí pocit discrimination diskriminace, což vědci propojují s rostoucím příklonem k autoritářským leaders lídrům.

Klára Plecitá ze Sociologického ústavu Akademie věd představila data, podle nichž lidé nad 60 let stále více podporují strong leader silného lídra i za cenu pravidel. "Čím jsou lidé starší, tím méně se odváží opravovat autority," uvedla. Zároveň zjistila, že mladí lidé z generace Z považují život v demokracii za méně důležitý – otázka, zda jde o rezignaci nebo pragmatickou volbu, zůstává otevřená. Tato skupina hledá meaningful change smysluplnou změnu, ale ne vždy v rámci tradiční politiky.

Faktory, které táhnou k autoritářství, jsou komplexní. Kromě věku a vzdělání hraje roli i minulost – lidé, kteří vyrůstali za totalitních režimů, předávají respekt k autoritě dál. Překvapivě nejvyšší podpora pro výchovu v tomto duchu je ve Francii a Belgii, zatímco v Severních zemích je mnohem nižší. Pocit social insecurity sociální nejistoty – z příjmu, bydlení či bezpečí – dále posiluje tendenci podřídit se silné ruce.

Zajímavé je, že touha po charismatičtějších political figures politických postavách přesahuje tradiční dělení mezi pravicí a levicí. Liberální radikálové hledají lídry, kteří rozbíjejí ustálené normy, zatímco konzervativci volí ty, kdo protect order chrání pořádek. Sociální sítě zde hrají klíčovou roli – politici se stylizují do public role veřejné role herců či influencerů, což mění, jak voliči vnímají competence kompetence a důvěryhodnost. "Lidé hledají charisma, ne program," shrnula Plecitá.