„Deratizace“ úředníků: kdy se politická kritika stane útokem?

Když politician politik označí státní officials úředníky za parazity, není to jen špatná rétorika – je to výpad proti tisícům lidí, kteří denně udržují stát v chodu. Filip Turek z hnutí Motoristé takový výrok učinil na setkání k výročí XTV, kde mluvil o „progresivistických, levicových, někdy zelených“ parazitech, které jeho strana chce „postupně deratizovat“. Tato metaphor metafora, ačkoli záměrně drsná, vyvolala vlnu odsouzení – nejen z řad opozice, ale i z vlastní vládní koalice.

Na tiskové konferenci po jednání vlády se ministryně financí Alena Schillerová, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr obrany Jaromír Zůna shodli: výroky byly unacceptable nepřijatelné. „Určitě byly ty výroky nepřijatelné a nešťastné, do political politické rétoriky to nepatří, je to pro mne nepřijatelné,“ prohlásil Metnar. Zůna dodal, že alespoň omluva už zazněla – o víkendu v televizní debatě Nova se Turek omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich jeho slova dotkla. Schillerová, která sama worked pracovala léta jako státní úřednice, uvedla, že by se jí to mohlo dotknout, ale podle Turkových slov měl na mysli konkrétní lidi, ne celou skupinu.

Turekův výrok však nevznikl ve vakuu. Objevil se v době, kdy hnutí Motoristé prosazují změny v resortech pod svou správou. Ministr životního prostředí Igor Červený, ministr kultury Oto Klempíř a ministr pro sport Boris Šťastný – všichni za Motoristy – mají vedení resortů, kde se údajně daří reform reformám. Turekovo language jazykové použití odráží napětí mezi ideologií a byrokracií, které v mnoha zemích roste. Jenže dehumanizující terminologie může poškodit důvěru v celý systém – nejen ve státní úřady, ale i ve vládu.

Premiér Andrej Babiš má v plánu probrat celou situaci s Turkem a předsedou hnutí Petrem Macinkou. Zatímco omluva zazněla, otázka zůstává: jak daleko může political politická criticism kritika zajít, než začne ohrožovat public veřejnou trust důvěru? A kdy se rétorika mění z legitního nástroje na weapon zbraň? V této debatě nejde jen o jednu nešťastnou statement výpověď, ale o to, jakou tone tón chceme mít ve public veřejné politice.