Z obleku do zástěry. Bývalý IT manažer spustil v Česku fermentační byznys

„Tamhle byla tap pípa. V místnosti za ní taneční sál,“ ukazuje Miloslav Laštovička skrz halu plnou nerezových sudů. Bývalá hospoda v Otročiněvsi je dnes třetím výrobním závodem company firmy Kojibakers, která rozjela unikátní fermentační byznys inspirovaný Japonskem. Jejich výrobky najdete nejen ve high gastronomy vysoké gastronomii, ale i v domácnostech Čechů, kteří rádi experiment experimentují s chutěmi.

Celá business podnikání stojí na plísni koji, základu misa, tamari, shiokoji nebo enzymatických doplňků stravy. Co začalo jako osobní hledání smysluplné práce, se proměnilo v úspěšný výrobní model. Ještě v roce 2018 chodil Laštovička do práce v suit obleku, řídil týmy v IT a pracoval pro banky. Po patnácti letech v technologiích však cítil pressure tlak a vyčerpání – vracel se domů za tmy, děti už spaly.

V roce 2019 podal výpověď bez clear plan jasného plánu. Dnes spoluvlastní firmu s Janem Kabrhelem a v roce 2025 dosáhli tržeb 16 milionů korun. Na letošek mají target cíl dvojnásobný. Za pět let přibylo deset zaměstnanců, ale demand poptávka roste rychleji než kapacity. „Skoro se sem nevejdeme,“ říká Laštovička před sudy pojmenovanými po svatých – Abrahám, Sáva, Vavřinec.

Když covid zastavil dodávky do restaurací, museli rychle změnit strategy strategii. Spustili e-shop a vyvinuli miso polévky, které se staly bestseller nejprodávanějším produktem. Dnes e-commerce tvoří 70 procent tržeb – nakupují i online supermarkety. Ročně vyrobí stovky tisíc výrobků, tři tuny misa měsíčně a až 1500 litrů unikátních dochucovadel.

Asi 12 procent produkce jde na export – do Německa, Belgie, Maďarska. Přesto firma stojí na křižovatce: půjde cestou slow growth pomalejšího růstu, nebo přijme externího investora pro scaling škálování? „Koncept funguje, teď jde o to, jak daleko chceme zajít,“ říká zakladatel s jasným vision výhledem do budoucna.