Česko na okraji: Když zahraniční politika končí u blokovaných letenek

risk Riziko izolace Česka ve international mezinárodním prostředí narůstá, varuje leader lídr STAN Vít Rakušan ve svém projevu před Poslaneckou sněmovnou. Podle něj vláda Andreje Babiše nejenže selhává v plnění závazků vůči NATO, ale aktivně omezuje pohyb nejvyšších official ústavních činitelů, čímž podkopává důvěru spojenců. Místo aby bylo Česko hlasem v evropském jádru, sedí teď v koutě – a kritiku nesouží jen public veřejné média, ale i zahraniční vztahy, které se mění na divadlo decision rozhodnutí bez strategie.

Rakušan upozorňuje na návštěvu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, která nebyla zdvořilostní, ale opravdu korekční – přijel kvůli poklesu obranných spending výdajů na 1,7 procenta HDP, tedy pod dvouprocentní závazek. Zprávy zahraničních médií jako Politico nebo Washington Post už mluví o Česku jako o „bolesti hlavy“ pro EU – a to není warning varování z Moskvy, ale hlas partnerů, kteří sledují change změnu v naší zahraniční politice s concern obavami. „I lidé, kteří Babiše volili, vědí, že prezident Pavel má k NATO větší understanding pochopení než ministr Macinka,“ dodává s kritikou blokování prezidentovy účasti na summitu.

Zároveň vláda podkopává nezávislost veřejnoprávních médií, tvrdí Rakušan. Návrh na změnu jejich funding financování přichází bez diskuse s manažery České televize či Českého rozhlasu – a to navzdory slibům, že se nesníží rozpočet. „Pravidlo jedna: neměňte, co funguje,“ poučuje s odkazem na stabilní model poplatků. Namísto otevřeného dialogu vláda jedná kuloárně, připomíná, a všechny pokusy o konzultaci musela iniciovat opozice. Podpora pro veřejnoprávní média, která přenášejí fakta, je podle něj klíčová pro demokracii – a její oslabování je dlouhodobá threat hrozba.

Až na pragmatickou zahraniční politiku – kterou Rakušan označuje za excuse výmluvu za nečinnost. „Kde jsou konkrétní result výsledky z vztahu s Čínou? Předražené roušky?“ ptá se sarkasticky. Blokování cesty předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan není diplomatický krok, ale známka izolace. „Země, která stojí opodál, nemůže být silná,“ varuje. Ačkoli vláda slibovala změny, skutečnost ukazuje opak: pokles věrohodnosti, response reakce spojenců i vnitřní blokády. Důvěra padá – a otázkou je, kdo ji bude moci obnovit.